Školská rada, škola, školka a očkování...

27. listopad 2009
Autor článku: Zbyněk Vlk
  

21. října se sešla školská rada v novém složení – v doplňkových volbách zvolili učitelé svou zástupkyní Mirku Kolačnou. A hned měla rada spolu s paní ředitelkou plné ruce práce, protože spolu s kompletně novým pedagogickým sborem je třeba řešit i nové zásadní dokumenty školy. Mluvili jsme tak o přípravě nového školního vzdělávacího programu, který by měl vycházet z dosavadní filozofie a zaměření školy, ale měl by být i jednodušší a přehlednější než dosavadní, tak aby si ho mohli snadněji přečíst i zvídaví rodiče. Probírali jsme i nadstavbové školní a mimoškolní aktivity pro děti, v nichž by mohla pomoci nezisková organizace zaměřená přímo tímto směrem. Své už pro děti dělá např. o.s. Lunaria (kroužek Ledňáček a nabídka projektových dnů na různá témata pro školu zdarma) a řada aktivních lidí (např. právě Mirka Kolačná se Zuzkou Svěrčinovou vedou Turisťáček) a také všichni učitelé vedou různě zaměřené kroužky. Ale chybí tu sdružení, které by mohlo organizovat a přispívat na různé drobnější akce pro děti, tak jak to svého času dělalo SRPD. A proto vznášíme otázku, zda by nějaká část rodičů chtěla obnovit činnost SRPD. Byl by to záslužný počin, neboť by se jím rozšířilo spektrum aktivních organizací a lidí v obci.

 

Zejména však školská rada řešila s paní ředitelkou předložený návrh školního řádu, majícího přes 30 stran, který jsme velmi důkladně probírali po všech stránkách. Věříme, že jeho definitivní podoba bude velmi příjemná pro rodiče, děti i učitele, jejichž vztahy upravuje na základě principu vzájemného respektování. A právě v souvislosti s touto základní filozofií jsme narazili na problém, který přesahuje možnosti školské rady a školy a který se dotýká českých zákonů a mezinárodních úmluv. Zatímco mezinárodní úmluvy s respektujícím přístupem k rozhodování občanů počítají, zastaralé české zákony v některých případech ještě uplatňují přístup mocenský a diskriminační. Podívejme se na toto téma podrobněji...

 

Školský zákon, kterému je škola podřízena, se v §34 odkazuje na zákon o ochraně zdraví, podle něhož „Jesle nebo předškolní zařízení mohou přijmout pouze dítě, které se podrobilo stanoveným pravidelným očkováním, má doklad, že je proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci.“ To znamená, že neočkované děti školka nesmí přijmout. Ovšem v čl. 5 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně, kterou Česká republika podepsala a je jí tudíž vázána, se píše: „Jakýkoliv zákrok v oblasti péče o zdraví je možno provést pouze za podmínky, že k němu dotyčná osoba poskytla svobodný a informovaný souhlas.“ A v Ústavě České republiky ve čl. 10 se praví : „Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva.“

 

Pokud si právnickou terminologii přeložíme do srozumitelnějšího jazyka, pak český zákon stanoví, že všechny děti musejí být očkovány, ať už to jejich rodiče chtějí či ne. Naproti tomu mezinárodní úmluva říká, že každému se mohou dít jen takové zákroky, ke kterým dá souhlas sám nebo v případě dětí rodiče. A Ústava říká, že pokud je český zákon v rozporu s mezinárodní úmluvou, platí mezinárodní úmluva. Logické tedy je, že by se český zákon měl změnit a jistě k tomu také brzy dojde, stejně jako ve většině západní Evropy, kde je očkování již zpravidla dobrovolnou věcí každého občana. Jenže dosud hygienické stanice hrají takovou zvláštní hru, kdy pokaždé, když už se rodiče chystají podat téma očkování k soudu, stáhnou hygienické stanice veškerou aktivitu a pro jejich nečinnost pak k soudu nedojde. Ten soud by totiž český zákon musel nakonec zrušit a to si hygiena nepřeje, proto raději nechá aktivní rodiče „bez trestu“. A tím, že se vše děje „v tichosti“ může hygiena dál nerušeně zastrašovat rodiče, kteří nejsou dostatečně informovaní nebo nemají na soudní spory čas či chuť.

 

Možná o tom nevíte, ale právě v Jindřichovicích se jedná o aktuální téma. Mnoho zdejších rodičů malých dětí je nenechalo očkovat. Ale ne proto, že by se o jejich zdraví nezajímali. Ono se totiž ukazuje, že očkování výrazně narušuje imunitní systém dětí, vede často k silným alergickým reakcím a nezřídka k rozvoji alergií či cukrovky nebo jiných chronických onemocnění i později a v některých případech končí i smrtí dítěte (To se ale netýká jen dětí, např. ve Švédsku nedávno zveřejnili statistiku, podle níž tam po dobrovolném očkování proti prasečí chřipce zemřelo více lidí než na následky skutečné prasečí chřipky...). Očkovací látky mj. obsahují i jedovatou rtuť. Navíc choroby, proti kterým se nyní očkuje, se vesměs v Evropě buď už téměř vůbec nevyskytují (záškrt, černý kašel, tetanus, dětská obrna, haemophilus typu B, spalničky) nebo nejsou pro děti nebezpečné (plané neštovice, spalničky, příušnice, zarděnky) a nebo nejsou přenosné (tetanus, dětské formy TBC a žloutenka typu B – ta se přenáší pouze krví či pohlavním stykem). V podstatě se dá říci, že hlavním důvodem, proč se v některých zejména posttotalitních zemích ještě očkuje, jsou lobby farmaceutických firem, které tam, kde lidi jsou pořád ještě „zvyklí“ na „příkazy shora“ cítí jednu ze svých posledních šancí... Téměř všichni jsme ještě zažili dobu, kdy doktor bez ptaní už bral do ruky injekci...

 

Zákonodárcům pravděpodobně uniklo, jak protismyslné a nelogické opatření vydali: Přijměme základní myšlenku, kterou zastánci očkování tvrdí – že totiž očkování chrání před těmi dotyčnými nemocemi (proto se koneckonců očkuje, aby děti byly chráněny, že?). Jak by potom neočkované dítě mohlo ty očkované nějak ohrozit? Ty ostatní jsou přeci proti těm nemocem chráněny. Proč tedy čeští zákonodárci nechtějí pustit neočkované děti mezi očkované? Ale proč se to týká jen školky? Ve vztahu ke škole už žádné takové omezení neplatí. Navíc u nás máme školku a školu v jedné budově... A proč v Česku mohou neočkované děti nakazit ty očkované a jen 20 kilometrů od nás západním směrem už to neplatí? Tam žádné podobné omezení ve školkách nemají. Zkušenosti spíše ukazují, že tomu bývá mezi dětmi naopak – ty očkované totiž mívají narušenou imunitu a snadněji onemocní různými virózami či angínami, zatímco organismus dětí neočkovaných se s nákazou snadněji vyrovná bez onemocnění.

 

Mám pocit, že jediná cesta, jak ven z tohoto právního Kocourkova je vědomé rozhodnutí vzepřít se právnímu chaosu. V tom má koneckonců tato obec svou tradici a vydobyla si tím i dobrou mediální pověst (zákaz vstupu úředníků a podobně). Společným postupem školské rady, vedení školy a obce s podporou rodičů by se nám mohlo podařit uznání práva rodičů na svobodný souhlas, tak jak je běžné na západ od našich hranic. Nakonec to sem stejně přijde, ani české zákony nemohou ve sjednocené Evropě dlouho vzdorovat mezinárodním standardům, zvlášť v oblasti tolik sledovaných lidských práv. K tomu, aby byla tato snaha úspěšná, však je potřeba, aby pokud možno všichni věděli, o co tu jde. Na neinformovanost občanů vždy sázejí všichni tvůrci protidemokratických opatření. Takže, pokud byste rádi dostali další informace, zkuste například internetové stránky www.rozalio.cz nebo stránky Ligy lidských práv www.llp.cz/cz/poradna/dotazy. (Mimo řady jiných pramenů jsem i z nich v tomto článku čerpal.) A tak se nám snad společně podaří zajistit, aby nevyrostla ve školce mezi dětmi či rodiči pomyslná zeď nepochopení a předsudků a také aby školka nezela za pár let prázdnotou...

 

Zbyněk Vlk, předseda školské rady

 

PS: Jakékoliv náměty nejen k tomuto tématu, ale i ke všem tématům týkajícím se školy, můžete psát na mail: zbynek.vlk@lunaria-jindrichovice.cz nebo je pro mne nechávat u učitelů či ředitelky školy, popř. je probrat i přímo s nimi, máte-li pocit, že patří do jejich kompetence. Všichni Vám rádi vyjdeme vstříc a Vašimi náměty se budeme zabývat.