Sčítání lidu aneb hra s ohněm

Hra s ohněm, aneb když při „sčítání lidu“ nejde o sčítání lidu

Sčítání lidu mělo kdysi svůj význam, neboť panovník či stát neměl dnešní nástroje. A dnes? Potupné dotazníkové špehování údajů, které normální stát nepotřebuje. A ještě s trestem, když to nevyplníte.

Sčítání lidu prý v žádném případě nezjišťuje majetkové ani finanční poměry obyvatel České republiky. Český statistický úřad tak nebude zjišťovat ve sčítání lidu majetek rodin, vybavenost domácností spotřebiči, ani příjmy obyvatel. Zdá se, že můžeme být klidní. Tak se na některé informace, co po nás chtějí ve formulářích, podívejme podrobněji. Po vzoru legendárního seriálu „Ano, pane ministře", je totiž v okamžiku, kdy Vám stát dá najevo, že něco není jeho cílem, dobré být ostražitý.

1) Jméno a příjmení, rodné číslo, datum narození a informace, zda jste muž nebo žena. Státní občanství, adresa trvalého bydliště, bydliště rok před sčítáním, bydliště matky v době narození, rodinný stav, údaje k případnému registrovanému partnerství, nebo národnost. (pozn.: Všechny tyto údaje stát již má k dispozici a občan je povinen hlásit případné změny.)

2) Údaje k Vaší náboženské víře. (pozn.: Ústava garantuje nedotknutelnost náboženské víry a není jediný důvod, aby si o ní stát dělal nějaké jmenovité seznamy.)

3) Počet živě narozených dětí celkem, a k tomu počet živě narozených dětí za posledního manželství. (pozn.: Tyto údaje stát průběžně získává a pracuje s nimi.)

4) Ekonomická aktivita. Tedy zda jste zaměstnanec, podnikatel, student, nebo jste na mateřské, případně zda-li jste nezaměstnaní, jinak zaměstnaní, nebo důchodci. (pozn.: Všechny tyto informace stát již má.)

5) Stát chce zjistit při „sčítání lidu“ také informace o Vašem zaměstnavateli, včetně Vašeho postavení u něj a jeho předmětu činnosti. Chce také zjistit místo Vašeho pracoviště, nebo místo školy, kam docházíte. (pozn.: Také tyto údaje stát již má k dispozici.)

6) Stát chce dokonce vědět, jaký dopravní prostředek používáte při cestě do práce a z práce, nebo docházce do školy. A také jak dlouho Vám tato cesta trvá. (pozn.: Co je státu do toho?)

7) Počet bytů v domě, druh domu, období výstavby nebo rekonstrukce, materiál nosných zdí, počet nadzemních podlaží, připojení na odpad, druh vytápění, nebo druh vlastníka. (pozn.: Všechny tyto údaje stát má. Kdyby je neměl, žádný dům by bez jeho předchozího rozhodnutí a souhlasu nestál.)

8) Stát chce znát obydlenost Vašeho bytu, způsob bydlení, polohu bytu v domě, zda máte koupelnu, záchod, teplou vodu, jak velké jsou Vaše místnosti, zda máte internet a počítač, kdo přesně u Vás bydlí, nebo na základě jakého vztahu byt užíváte. Dokonce máte poskytnout i údaje o členech domácnosti, kteří jsou dvanáct a více měsíců mimo území České republiky. Nebo dokonce i takový údaj, kdo je v době sčítání přítomen v bytě na návštěvě...
 

Dokumenty sčítání:

Bytový list 

(pozn.: Tyto dotazníky byly použity při oficiálním zkušebním sčítání v letošním roce. Někde dojde ještě k drobné změně či podrobnějším vysvětlivkám pro ostré sčítání, nicméně na podstatě obsahu to nic nemění - více zde)


Sčítání lidu, domů a bytů proběhne v České republice na jaře 2011. Rozhodným okamžikem, ke kterému sčítání proběhne, bude půlnoc z 25. na 26. března 2011. Poprvé v historii se budou sčítat všechny země EU z nařízení Evropské komise v jeden společný rok. Náklady na sčítání lidu jsou v České republice 250 Kč na osobu (tedy cca 10 EUR na jednoho obyvatele, což je průměrná částka v celé Evropské Unii). Státy Evropské unie tedy vynaloží v současné době v přepočtu celkem 130.000.000.000,- Kč. Ano, čtete dobře: 130 miliard korun to bude stát občany sedmadvacítky v době hledání úspor na každém rohu. V České republice vyčlenila vláda na sčítání 2,65 miliardy korun. Tedy podobnou sumu, jakou chce rodící se vláda vzít vojákům na platech, aby ji mohla dát učitelům. No není to přitažené za vlasy?

K čemu sloužilo skutečné sčítání lidu v minulosti, zjistíte docela přehledně zde na stránkách Ministerstva vnitra ČR. Jeho původní účel se zcela vytratil a v současné době slouží ve své podstatě k zjišťování informací o osobách, které zaprvé z naprosté části stát již stejně má, a zadruhé mu do zbytku, máme-li si zachovat zbytky soukromí a svobod, nic není. Veřejně tímto prohlašuji, že i pod sankcí se tohoto sčítání účastnit nebudu. V případě vyměření pokuty správním orgánem zřejmě skončím až u Ústavního soudu České republiky. Pokud to někdo vidí stejně, jsem připraven se ujmout na své náklady i hromadných žalob na stát – napište mi na mail. Stát totiž patří nám, ne my jemu.

Ke konci tu mám jednu informaci pro státní úředníky, když už jde o sčítání lidu:

Česká republika měla ke dni 31. března 2010 celkem 10 509 377 občanů. Máte to jako stálý (a podle průběžných dat aktualizovaný) údaj na titulní straně webu Českého statistického úřadu. Informace o tom, jak kdo bydlí, jak velkou má kuchyň, nebo jestli je někdo z rodiny delší dobu v zahraničí a jak dlouho kdo jezdí do práce nebo školy, tak do toho Vám opravdu nic není.

No a na úplný závěr tentokrát téma také trochu odlehčím. Zmínil jsem se v úvodu článku o mém oblíbeném seriálu a domnívám se, že jedna ukázka se sem, v kontextu hledání úspor ve státním sektoru, docela hodí: