Věda se zde spojuje s duchovnem

Očkování, proočkování a jeho důsledky (Video)

10.03.2009 21:47

http://rutube.ru/tracks/1743561.html?v=fb3705fc24faa9385801ad07351ee939

"Byl jsem léta proti očkování a jsem stále. Avšak takový postoj nemá v ortodoxní medicíně žádnou podporu. Lékař, který se vyjádří proti očkování, ztrácí své postavení. Kolem vakcinace se také točí obrovské finanční zájmy."

(Gándhí)

Očkování je stále nejrozšířenějším opatřením při prevenci a šíření infekčních chorob. Tradiční medicína zavedla termín proočkovanost a statistika tuto proočkovanost měří. Takže se hovoří o vysoké a nízké proočkovanosti, porovnává se v souvislostí se zvýšením nemocnosti a úmrtnosti...

Cílem očkování je vyvolat aktivní imunitu člověka nebo zvířete. Vakcína je biologický přípravek schopný tuto aktivní imunitu neboli definovanou obranyschopnost organismu vyvolat. Imunita je funkční stav organismu, který se projevuje schopností reagovat na antigeny (látky pro daný organismus cizorodé, vzbuzující specifickou imunologickou odpověď, tj. tvorbu protilátek a buněčné reakce), eliminovat je a tuto zkušenost si zapamatovat.

V České republice se používají tzv. registrované vakcíny, schválené Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Z většího počtu zaregistrovaných vakcín proti jednomu infekčnímu onemocnění určí hlavní hygienik ČR k používání jednu z nich.

Vedlejší účinky vakcín

Vakcíny však mají nežádoucí vedlejší účinky. Ty mohou být rozděleny do dvou skupin: na okamžité reakce a na pozdní reakce. Popřípadě i na reakce spojené s trvalými následky. Mezi okamžité reakce patří horečky, alergie, křeče. U některých vakcín mohou mít okamžité reakce velmi těžký průběh. Do pozdních reakcí je například zahrnována epilepsie, mentální retardace, snížení schopnosti adaptace na výukový proces či paralýza. A tak se riziko onemocnění musí posuzovat proti riziku vedlejších účinků očkování.

Odpůrci očkování jsou přesvědčeni, že imunizace způsobuje např. opakované respirační infekce u dětí, protože oslabuje imunitní systém. Uznávaný homeopatický lékař dr. Richard Moskowitz naznačil možný mechanismus tohoto jevu. Domnívá se, že se vakcína vtělí do vlastních buněk organismu, kde dlouhodobě podněcuje produkci protilátek. Různé druhy přirozeně se vyskytujících virů nacházející se v buňkách jedinců se pak pojí k některým onemocněním, jimž se říká chronické. Takovým klasickým příkladem může být opar, infekční onemocnění virového původu, projevující se výskytem bolestivých puchýřků na kůži a na sliznicích. Vakcíny se chovají podobným způsobem, jestliže dojde k jejich inkorporaci (vtělení) do buněk. Tato stálá senzibilizace imunitního systému pak oslabuje přirozenou schopnost organismu bránit se proti ostatním virovým nákazám, a může navíc vyvolat autoimunitní odpověď, která často vede k velmi závažným zdravotním problémům. Takový virus zdánlivě neprojevující se žádnými vnějšími příznaky (latentní virus) pak přežívá jako jasně cizí element v buňkách, což znamená, že imunitní systém je nucen neustále tvořit proti němu protilátky, a to tak dlouho, dokud je toho schopen. A protože se tento virus stal trvalou součástí genetického materiálu buňky, tyto protilátky jsou pak namířeny proti buňce samé.

Povinné preventivní očkování

Zůstává tedy otázka, zda očkovat, či neočkovat povinně a preventivně. Odpůrci preventivního očkování namítají, že preventivní povinné očkování je neetické, nemorální a nelidské. Direktivně ze zákona ustanovit povinnost podrobení se této proceduře, zvláště pak poukazuje-li se na to, že zdraví, neočkovaní jedinci ohrožují celou společnost, není na místě. Ostatně lékaři sami dobře vědí, že očkování není tak jednoduchá záležitost, a proto nejvíce rodičů, kteří nemají své děti očkovány, je z řad imunologů.

Povinnost podrobit se očkování také svědčí o tom, že lékaři k pacientům nepřistupují jako ke svým spolupracovníkům. Skutečnou prevencí před každou chorobou je odpovědný přístup člověka k vlastnímu zdraví a ke zdraví svých dětí. Ten nespočívá jen v tom, že si nechám očkovat a budu jíst prášky podle lékařského předpisu, nebo si nechám vyoperovat slepé střevo či krční mandle, ale že povedu po všech stránkách zdravý způsob života včetně stravování.

Přenechávání starosti o vlastní zdraví lékaři zbavuje člověka pocitu zodpovědnosti a vede ho k opačnému chování, než jaké lze označit za předcházení nemocem. A to platí především u tzv. nakažlivých nemocí: nakazí se pouze predisponovaný člověk, to znamená ten, kdo má pro viry a bakterie ve svém oslabeném organismu vhodné prostředí.

Není náhodou, že ve světě vznikají organizace poškozených očkováním. V Německu bylo například založeno Evropské fórum pro výzkum očkování, kde se shromažďují informace o poškozených. U nás existuje společnost Paracelsus, již řídí manželé Zdeněk S. a Monika J. Troníčkovi z Benešova u Kamenice nad Lipou. V ČR byla parlamentem ratifikována Úmluva o lidských právech a biomedicíně a Radou Evropy k ní byla vypracována vysvětlující zpráva. Lékaři a právníci, kteří jsou toho názoru, že očkování musí zůstat povinné, podsouvají veřejnosti falešný názor, že si například sdružení Paracelsus nebo jiná podobná organizace osobuje právo doporučovat, či nedoporučovat veřejnosti, zda očkovat, či neočkovat. Toto si však osobují jen někteří lékaři, ministerští úředníci a v mnoha případech to diktuje lobby farmaceutického průmyslu. Jejich řeč je velmi striktní: "Vadí ti, že do tvého dítěte pícháme viry a bakterie (navíc i různé geneticky mutované), třeba pěti nemocí najednou? Nezlob se, ale pak tomu nerozumíš! Jsi jen rodič, laik, nestudoval jsi medicínu, tak do toho nemáš co mluvit! Sem tam sice dojde očkováním k poškození zdraví, ke zmrzačení, k smrti, ale to je jen vrcholek velkého ledovce preventivně dobře opatřených dětí proti nakažlivé nemoci."

Neočkovaní jedinci jsou nebezpeční pro očkované, říkají stoupenci preventivního povinného očkování. Když stát tak proklamuje, jak se stará o zdraví lidí, proč tu starost například v prvé řadě nepřenese do nemocnic, říkají němečtí odpůrci povinného očkování. V Německu ročně zemře čtyřicet tisíc lidí na druhotnou infekci, kterou onemocněli kvůli "lékařské péči". Odborně se tomu říká nozokomiální nákaza a patří sem i infekce zavlečené do těla lékařskými nástroji při léčbě, při vyšetřeních a lékařských, zpravidla operačních zásazích, nákazy v ambulancích a v nemocničním prostředí.

Očkovaný se stává bacilonosičem!

Nikdo neinformuje rodiče, že pokud podstoupí dítě očkování proti obrně (každoročně na jaře jsou jednotně určeny termíny pro dvě dávky), je minimálně šest týdnů tento malý človíček bacilonosičem a velkým ohrožením pro děti a dospělé s oslabeným imunitním systémem. Takto očkované dítě by mělo být izolováno na infekčním oddělení nemocnice, tak jako jsem byl já na začátku 30. let (min. stol.) uzavřen do Dětské nemocnice v Praze na Karlově, když jsem se stal po očkování bacilonosičem záškrtu. Jak si vzpomínám z vyprávění rodičů, vůbec nic mi tenkrát nebylo, jen mě dohola ostříhali, abych nedostal vši, krmili, napájeli a dali pod zámek.

Národ má panickou hrůzu z běžence, bezdomovce nakaženého tuberkulózou, proti které se také očkuje. Televize před ním varuje jako před mnohonásobným sadistickým vrahem, který uprchl z kriminálu. Bacilonosič obrny však nevadí. S ním se počítá. Málokdo ví, že každoročně na jaře se celá populace potýká s třemi viry obrny. Nejvíce ohroženou skupinou jsou lidé bezprostředně pracující s dětmi. Ze své pedagogické praxe znám tragický případ mladé učitelky, která se po očkování dětí nakazila "obyčejnou dětskou chorobou". Vím, že nebyl zcela ojedinělý.

Často se setkáváme s názorem, že očkování musí být povinné i z toho důvodu, že nám ostatní spoluobčané nebudou ze svého platit, když onemocníme kvůli tomu, že jsme se nedali očkovat. A jaký názor pak mají na to, že v ČR denně umírá na následky kouření (například na kardiovaskulární choroby a různé typy zhoubných nádorů) šedesát lidí a jejich drahá léčba, tedy klasická léčba (radioterapií, chemoterapií a jinými terapeutickými metodami) je pojišťovnami plně hrazena?

Stát regulující s Českou lékařskou komorou pojišťovací trh tak nahrává velkým a silným farmaceutickým firmám, cestu k racionálnímu chápání očkování blokuje a vytváří podhoubí, aby k povinnému očkování přibývala další. Nejnovějším příkladem je očkování proti klíšťové encefalitidě, kdy se dobře placení hygienici ve státních službách propůjčují k placené reklamě očkovacích sér a v televizi a v rozhlase pomáhají vymývat mozky tak důkladně, že se člověk bude bát vstoupit do lesa bez preventivních injekcí.

Eduard Škoda v knize „Cesty české alternativní léčby

Kontakt

Lukáš Sehnal

LS.LUCKI@SEZNAM.CZ

Frenštát pod Radhoštěm
www.alternativni-masaze.webnode.cz/
www.elektrosmog-ostrava.webnode.cz/
www.uzivamecds.webnode.cz

777 64 81 94

Skype jméno: Lslucki

Vyhledávání

"V tobě žije člověk,
který hledí ke svému Bohu tváří v tvář,
Je věčný a je v kruhu sedmi velikých duchů.
Je nadevším, co v tobě vzteklé je nebo ustrašené.
Vládne všemi silami horního světa.
Je pánem svého vlastního života,
vlastního zdraví a dokáže to i u druhých.
Nic ho nemůže překvapit.
Žádná nehoda nebo "náhoda" zaskočit.
Nemůže být uveden do zmatků.
A nic ho nemůže překonat.
Zná podstatu minulého, přítomnéh i budoucího."

(z pozmámkového bloku jednoho Velkého člověka, rok 1924)

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode