Co nám lékaři neřeknou - 8. kapitola

8. Kapitola

 Endoskopické operace - Litotripce - Kloubní náhrady - Umělé oplodnění - Hormonální antikoncepce

Stejně jako ostatní chirurgie (a většina těchto metod patří v podstatě mezi operace), byly všechny tyto nejnovější a fascinující technologie přijaty neobezřetně, byť s úřední pečetí souhlasu. Jsou prováděny na milionech lidí bez existence sebemenších důkazů, jestli vůbec a především dlouhodobě fungují, a jsou ponechány napospas tomu, aby samy časem ukázaly, zda mají nějaké výhody oproti technikám, které právě vytěsňují.

    Není pochyb o tom, že pro mnoho jednotlivců, kteří nemají jinou možnost, znamenají tyto chirurgické zákroky záchranu života. Ale příliš často se stávají prvním a ne až posledním útočištěm pro každého, bez ohledu na to, zda je tato nová technika v daném případě vhodná.

Operace "klíčovou dírkou" - endoskopie, laparoskopie

Operace klíčovou dírkou znamená, že chirurg nařízne břišní stěnu na čtyřech až pěti místech malými řezy a do jednoho z nich zasune zařízení zvané laparoskop. Laparoskop má na konci malou čočku, která přenáší obraz vnitřních orgánů na obrazovku videa. Pak se ostatními otvory protáhnou další trubicové nástroje a operace probíhá prostřednictvím obrazovky. Pokud se má něco odstranit, vytáhne se rankou ven.

    Největším problémem této lékařské techniky je, že většina chirurgu se do ní pouští bez odpovídajících zkušenosti. Ale i pokud již zkušení jsou, pořád existuje velké nebezpečí vedlejších účinků. Například pro starší pacienty s nemocným srdcem může  vážnou komplikaci znamenat kysličník uhličitý, kterým se plní břišní dutina, aby se laparoskopu "zviditelnil" jeho prostor (podle jedné studie až 17% pacientů mělo poruchy srdečního rytmu).

    I "otevřená" chirurgie znamená pro metastázování rakoviny velké riziko svým rozšiřováním nemocných buněk mezi zdravé, ale toto riziko riziko se endoskopickou chirurgií mnohonásobně zvětšuje. Operatér nemá dokonalý přehled a kontrolu, a také proto, že se rakovinou napadené orgány a buňky musí protlačit malými rankami - tak se může stát, že nemocné buňky odpadnou a uchytí se na zdravých orgánech.

    Navíc většina randomizovaných studií neukazuje žádný rozdíl v pooperační bolesti a délce zotavení mezi touto novou technologií a konvenčním chirurgickým zákrokem.

Litotripsie

Tato nová metoda spočívá v tom, že litotriptor vytváří rázové vlny, které jsou pomocí rentgenových paprsku zacíleny na ledvinové či žlučové kaménky a rozdrtí je. Urologové na celém světě si velice rychle osvojili litotripsii, aniž by ji podrobili řádnému klinickému zkoušení, protože se na první pohled zdá, že je lepší než klasická chirurgie. Množství následně provedených studií jednoznačně dokazuje, že litotripsie ve značném ve značném počtu případů poškozuje ledviny. Většina pacientů má problémy s vnitřním krvácením, které se projevuje nepatrnou příměsi krve v moči až po masivní krvácení vyžadující transfuzi. Výzkum dále poukazuje na selháni ledvin, čtvrtinové snížení filtrace, pomocí které ledviny odstraňují nečistoty a zvýšení krevního tlaku a srdeční frekvence. Rozsah poškození nejspíše souvisí s intenzitou použitých rázových vln, ale v každém případě utrpí téměř pětina pacientů nějakou újmu na zdraví (například rázové vlny mohou u mužů poškodit spermie, 40 procentům pacientů se kameny vrátily, 25% mělo srůsty, některým se vytvořily na ledvinách chronické změny a to nehledíme na další obavy, týkající se bakterií uvnitř kamenů, které se uvolní, když se kámen rozpadne).

    Nedostatek u rozbíjení kamenů rázovými vlnami je ten, že se v prvé řadě vůbec nezaměřuje na důvody, proč se kameny v organismu tvoří. Jedna z příčin, kromě samozřejmě nesprávné výživy, jsou předepisované léky - inhibitory karbo-anhydrazy, kterými se léčí například zelený zákal, furosemid u kojenců, některé antiepileptika a mnohé další.

Kloubní náhrady - endoprotézy

Implantace kloubních náhrad je dalším příkladem nové chirurgické techniky zavedené bez řádného testování. Je jasné, že tato metoda, která mění životy mnoha starších lidí, když je z vozíčku vrací k normálnímu životu, je právem považována za zázrak.

    Náhrada kolenního a kyčelního kloubů má slušné výsledky, pokud je provedená starším typem vybavení. Analýzy ukázaly, že z operací, při kterých je umělé koleno zacementováno ke kosti, jich je 89% úspěšných a koleno zůstává funkční po více než 4 roky. Přežívá v rekordních 91% i 10 let a v 82% dokonce přes 20 let.

    Protože ale i ten nejvyzkoušenější materiál má omezenou životnost, snaží se od 80.let firmy, vyrábějící lékařskou techniku, přicházet na trh se stále novějšími materiály. Problém je ovšem v tom, že tyto materiály jsou vrhány na trh bez jakéhokoliv testování. Zvláštní problém přináší používání titanu nebo směsi titanu, vanadu a hliníku. Ukazuje se, že tyto materiály se chemicky rozkládají a jejich částice se dostávají do těla, přičemž o jejich dlouhodobém účinku se nic neví. Objevují se ale důkazy, že neustálým třením umělých části kloubů o sebe nebo i prostou korozi se vytvářejí velká množství mikroskopických kovových částeček, a to jsou všechno potenciální kancerogeny. Nejlepší je samozřejmě prevence - zdravá strava, dostatek pohybu a odstranění nadváhy. Ale i pokud se již problémy objeví, je v naších silách je zastavit a úspěšně řešit alternativními metodami (povíme si o tom v příští kapitole) a ne jen trpně čekat a nechat to dojít tak daleko, že každý krok je utrpením a pak už nezbývá nic jiného, než se trpně svěřit skalpelu.

Asistovaná reprodukce - umělé oplodnění

Louise Brownové, prvnímu "dítěti ze Zkumavky" je nyní 26 let - a stejně tak je stará i technologie početí ve zkumavce. Protože podíl neplodných páru vzrůstá - poslední odhad říká, že každá třetí dvojce v reprodukčním věku má potíže s otěhotněním, stávají se léky a různé techniky na léčení neplodnosti prvním útočištěm pro bezdětné.

    Bohužel až příliš mnoho lékařů nezkoumá v čem vězí skutečná příčina neplodnosti a při prvním náznaku, že dvojce má nějaký problém, hned ordinují léky, které mají závažné vedlejší účinky. Pokud žena otěhotní v průběhu podávání léku, může to ovlivnit průběh těhotenství i vývoj plodu. Trestuhodné je, že lékaři tají tyto vedlejší účinky a omezují se jen na takové symptomy jako je nával horka nebo žaludeční nevolnost.

    Sedm let poté, co miliony žen braly některý z léků proti neplodnosti, byla konečně završena první souhrnná studie, prošetřující všechna dostupná fakta. Došla k deprimujícímu závěru, že léky na neplodnost jako clomifen a další, až zdvojnásobují riziko vzniku rakoviny vaječníků ve srovnání s bezdětnými ženami, které tyto léky neužívají. Studie dále varují před plicními a cévními komplikacemi, jako je trombóza žil nebo tepen, která může vyústit v srdeční infarkt, mozkovou mrtvici nebo ztrátu končetiny. Je zde i nebezpečí mimoděložního těhotenství, které se samozřejmě musí řešit odstraněním vejcovodu, což ještě více snižuje plodnost.

    A co se týká děti narozených ze zkumavky - i když se narodí živé, je u nich větší výskyt vývojových vad a mají vrozenou slabou imunitu. Pokud se na takovéto nepřirozené zplození podíváme z energetického hlediska, je to logické a pochopitelné. Při ohromné explozi energie, jakou orgasmus nesporně je, dostane plod do vínku ohromné množství energie na celý život. Co ale dostane chudinka ze zkumavky?

    U dětí ze zkumavky je mnohonásobně vyšší riziko (někdy až 50%) nejrůznějších nemocí - například mozková obrna, anencefalie (porucha vývoje mozku a lebky) a další závažná onemocnění. Bezdětné páry by měly vyčerpat všechny alternativní možnosti léčby včetně odstranění psychických bloků, kterých si třeba ani nejsou vědomi, a které vyplynou napovrch třeba při kineziologii nebo regresní terapii. Někdy stačí jen třeba změnit výživu a detoxikovat organizmus matky. A v krajním případě je tu pořád ještě možnost adopce. Případy, kdy žena otěhotní krátce po adopci, vůbec nejsou neobvyklé - zbaví se totiž stresu z marného očekávání dítěte a tím odstraní blok, který těhotenství brání. Je na rozhodnutí obou rodičů, zda vystaví matku poškození vlastního zdraví, nebo zvolí totéž plus narození dítěte ze zkumavky, anebo nebudou spoléhat na chemii a lékařské zákroky a pro svého budoucího potomka něco udělají sami.

Hormonální antikoncepce

Že je hormonální antikoncepce škodlivá, dokázalo již mnoho studií. Studie, které byly prováděny na mladých zdravých ženách a které údajně nezjistily žádné vedlejší účinky, byly krátkodobé. Že ale spousta žen všech věkových kategorií, nejvíce však ženy středního věku a v klimakteriu, trpí nejrůznějšími ženskými potížemi včetně myomů a rakoviny, už nikdo do souvislosti s hormonální antikoncepci nedává... Přesto je neustále předepisována a užívána miliony žen. Proč? Za prvé z nevědomosti žen a často i lékařů, za druhé protože je to pohodlné, a protože neškodná chemická antikoncepce vlastně neexistuje. Je to smutné, ale je to tak, i když mnozí lékaři tvrdí opak.

    Je politováníhodné, že velká většina lékařů má neopodstatněné předsudky vůči jiným medicínským systémům. Ortodoxní medicína se vždy nad alternativní způsoby léčby povyšovala a odsuzovala je jako nevyzkoušené a nedokázané. A přitom některé  tzv. vědecké metody jsou v podstatě daleko méně dokázané než mnohé jiné léčebné systémy. Mezi něž patří například homeopatie a akupunktura. Účinnost těchto dvou oborů, spolu s léčením bylinami, byla dokázána v řádných vědeckých zkouškách u mnoha poruch. A to se neberou v úvahu zkušenosti ověřené staletími, především když to srovnáte s nicotnými několika léky nebo desetiletími, kdy se uznává většina ortodoxních léků. Mnoho alternativních metod má také velkou výhodu v tom, že umí diagnostikovat a léčit lidi jako skutečné individuality - mohou připravovat léky speciálně pro každého jednotlivce zvlášť a dívat se na jeho tělo, duši, emoce a prostředí jako na něco provázaného.

    Čerpáno z knihy Lynne Mc Taggartové - Co vám lékaři neřeknou, kterou sestavila za pomocí týmu dvacetipěti renomovaných světových lékařů. naklad.Alpress